V letech 1970-1980 Kruh přátel hudby Nová Paka připravoval pro milovníky vážné hudby každoročně koncerty s profesorem Josefem Muzikou (1894-1982), houslovým virtuosem a čestným občanem města Nová Paka. Dopolední matiné pro místní školy bylo pořádáno za přispění tehdejšího rektora AMU Praha, prof. Antonína Moravce – žáka profesora Josefa Muziky se studenty pražské konzervatoře a Akademie múzických umění.
Vystřídali se zde přední čeští interpreti, mj. Antonín Moravec, Václav Hudeček, Ivan Ženatý, Stanislav Srp, Ladislav Dvorský, Čeněk Pavlík a další. Takto koncipované koncerty v letech 90. pomalu doznívaly. V roce 1996 se zrodila myšlenka o uspořádání houslové soutěže na počest prof. Josefa Muziky. V květnu roku následujícího se uskutečnil I. ročník této soutěže pro žáky a studenty ZUŠ a konzervatoří.
O uvedení I. ročníku z pouhé myšlenky ve skutečnost, se podařilo paní Ludmile Krausové společně s Judr. Jiřím Hendrychem a prof. Antonínem Moravcem.
Následovala léta setkávání mladých nadějných umělců s odbornou porotou. Profesoři hodnotili techniku hry, pochopení hudebních děl českých i světových skladatelů. Do roku 2005 prošlo soutěží téměř na pět stovek žáků ZUŠ i studentů konzervatoří a to ve věku 6 až 18 let. Soutěže se zúčastnili mladí umělci z České a Slovenské republiky, Polska i Ukrajiny.
Koncem roku 2003 odchází paní Ludmila Krausová z Městského kulturního střediska a následující dva ročníky Houslové soutěže organizuje ředitelka Magdalena Kuldová ve spolupráci s p. Ludmilou Krausovou – výhradním zástupcem soutěže.
Rok 2006 přináší jubilejní 10. ročník Houslové soutěže Josefa Muziky. Garanci přebírá ředitelství Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické s ředitelem Mgr. Pavlem Matějovským ve spolupráci s Ludmilou Krausovou.
Od roku 2008, od 12. ročníku soutěže, se pořadatelem stává OPEN ART, z.s. , jehož členkou je i Ludmila Krausová – tajemnice a hlavní organizátor celé soutěže.
Prof. Josef MUZIKA
Prof. Josef MUZIKA
Narodil se 24.5.1894 v Plavech v okrese Jablonec n. Nisou. Po svých studiích na mistrovské škole u prof. Otakara Ševčíka odjel v r. 1913 do Ruska, kde přijal místo v opeře v Moskvě. Po dvouletém působení v opeře byl v roce 1915 jmenován profesorem na konzervatoři v Samaře (dnešní Kujbyšev). Po skončení 1. světové války se vrací do vlasti. Ve svém rodišti se věnuje pedagogické práci. Mezi jeho žáky byl i nár. umělec Václav Dobiáš, který vždy s láskou vzpomínal na svého učitele. V této době rovněž Josef Muzika koncertoval v řadě českých měst. V roce 1927 jako jediný Čech hrál na výslovné přání Mistra Ševčíka na oslavném koncertu při příležitosti jeho 75. narozenin. V roce 1930 získal místo profesora na konzervatoři v Krakově (Polsko). V r. 1936 získal v konkursu místo profesora na konzervatoři v Brně. V prvním roce jeho brněnského působení uspořádal turné po moravských a českých městech se zasloužilým umělcem prof. Alfredem Holečkem. Na počátku 2. světové války byl předčasně v r. 1941 penzionován a od té doby žil v Nové Pace. Zde se věnoval i nadále pedagogické činnosti. Do Nové Paky za ním přijížděla řada žáků (mimo jiné zasl. Umělec prof. Antonín Moravec, Čeněk Pavlík, Stanislav Srp). Kromě pedagogické činnosti pořádal řadu koncertů v různých městech. V roce 1974 byl jmenován čestným občanem města Nové Paky. Po krátké nemoci zemřel Mistr Josef Muzika dne 13. února 1982.
Prof. Antonín MORAVEC
Profesor Antonín MORAVEC se narodil 29. dubna 1928 v Brně. Ve 4 letech začal hrát na housle. Rozhodujícím momentem v jeho uměleckém rozletu bylo setkání s Prof. Josefem Muzikou na konzervatoři v Brně. Díky pedagogickým kvalitám Prof. Muziky dosáhl vynikajících výsledků. Svá studia završil absolvováním JAMU v Brně. Stal se nejen významným houslovým virtuózem, ale i vynikajícím pedagogem na brněnské konzervatoři a později na AMU v Praze. V době podzimu života Mistra Muziky, který prožil v Nové Pace, pořádali příznivci Kruhu přátel hudby pravidelné koncerty, kterých se aktivně zúčastňoval i Prof. Antonín Moravec se svými studenty. K uctění památky osobnosti Josefa Muziky se konal v roce 1997 první ročník Houslové soutěže Mistra Josefa Muziky. Hlavním garantem byl právě Prof. Antonín Moravec.
Měl jsem to štěstí, že jsem se s osobností profesora Muziky setkal velice záhy. Po několikaleté hře na klavír /začínal jsem už ve čtyřech letech/ se můj zájem obrátil k houslím. Bylo mi jedenáct let, když jsem poprvé stanul před panem profesorem a stal jsem se jeho soukromým žákem. Obdivoval jsem snadnost, pružnost a suverenitu jeho hry, a především mě okouzloval jeho tón. Hraní pod jeho vedením mě bavilo a to je asi nejlepším důkazem jeho pedagogických schopností.
Dnes, s odstupem více než půl století i po vlastních mnohaletých pedagogických zkušenostech teprve doceňuji, jak znamenitým učitelem prof. Muzika byl. Jednoduše by se dalo říci, že respektoval žákovu individualitu. Kdo však jen trochu nahlédl do složité struktury hudební výuky, ten ví, co všechno se za touto strohou formulací skrývá. Prof. Muzika, a dosvědčují to jeho žáci nejrůznějšího věku a nejrůznějších povah, chápal houslovou hru jako něco, co má na jedné straně pevně stanovené požadavky, na druhé straně však dostatek prostoru pro vyjádření osobního, niterného vztahu k hudbě.
Pro mne bylo a stále je povzbuzující a povznášející i to, že jsem díky prof. Muzikovi mohl jako hráč, i jako pedagog navázat na vynikající tradice nejúspěšnějšího období české houslové školy. Za to nikdy nepřestanu být panu profesorovi vděčný. Když jsem se s ním setkal nedlouho před jeho smrtí, chtěl mi ještě zahrát, ale vydržel se silami jen na několik málo tónů. Stvořil jich však za svůj život požehnaně. Housle byly jeho světem a jsem přesvědčen o tom, že nám, svým žákům, vztah k nim dokonale předal. Ze „Sborníku vzpomínek“ vyd. v r. 1994